Čtenářovy zápisky (Martin N.)

pátek 4. ledna 2013
par  NLLG

Utopus to byl, kdo učinil mě ostrovem

Čtenářovy zápisky

26.10.2011


Donedávna byl pro mě Ouředník hlavně autorem Šmírbuchu jazyka českého čili slovníku slangové, argotové, vulgární češtiny. Pak v mé knihovně přibyla Europeana, ironická esej o dvacátém století. Utopus je výsledkem studia utopie jako literárního žánru, přičemž sama Utopie Thomase Mora z roku 1516 je sice „zakladatelkou“ žánru, ale má nemalou řadu předchůdců a mnohem delší zástup následovníků až po současnost (chronologický přehled v závěru knihy je doveden až k r. 2006).

Sledujeme proměnu kontextu a účelu literárních utopií a jejich různých odnoží od starověkých autorů včetně Homéra po sci-fi a politické fikce moderní doby. Dnes převládla díla antiutopická, která zpodobňují nikoli ideální zařízení společnosti, ale naopak odstrašující vize, většinou promítnuté do budoucnosti a předpovídající totalitní systém umrtvující svobodu. Po „klasicích“ Orwellovi a Huxleyovi výklad ústí do pesimistického výčtu nejnovějších antiutopií a v chmurnou charakteristiku doby: „Spotřební společnost plus média rovná se zánik kritického rozumu, ztráta posledních zbytků soudnosti, infantilizace společnosti.“ K dovršení všeho hned poté čteme v kapitole „A k dovršení všeho“ citát z Proudhona (str. 207): každá vláda je jen prostředek bezohledného zneužití lidí ve jménu veřejné prospěšnosti a obecného zájmu.

Ale vraťme se ještě na stranu 85, kde jsem si zaškrtl závěr kapitoly o jakýchsi Dějinách Sevarambů Denise Vairassea. Přetlumočení jedné z myšlenek v tomto díle ze 17. století obsahuje zdůvodnění vzniku náboženství: představa o Bohu je neužitečným, ale logickým důsledkem užívání jazyka a abstraktního myšlení. Ejhle, právě tak zdůvodňuje vznik Richard Dawkins v knize Boží blud.