Hospodářské noviny (Ivan Adamovič)

středa 5. února 2014
par  NLLG

Ouředníkův Šmírbuch rehabilituje argot

Ivan Adamovič

Hospodářské noviny, 25. 5. 2005


Nakladatelství Paseka se publikováním rozšířeného vydání Šmírbuchu jazyka českého podařil výtečný krok. Již od prvního porevolučního vydání v roce 1992 bylo zřejmé, že tento slovník nekonvenční češtiny, plod lásky k jazyku, jehož otcem je Patrik Ouředník a matkou jeho mateřština, je dílo zcela jedinečné. V našem národu stále přežívá silný duch obrozenectví, které vnímalo český jazyk jako nedotknutelnou část národní identity.

Ouředníkův slovník argotu je drzým gestem, které mimo jiné říká: krása jazyka není dána jeho čistotou, ale jeho barevností a ohebností. Něco jiného je neznalost pravopisu, věc veskrze nežádoucí, a schopnost na správném místě použít peprné slovo z hovorové češtiny.

Autor sesbíral zhruba 16 tisíc takových slov, které byste v klasických slovnících stěží hledali. Dvě třetiny tohoto materiálu získal osobním sběrem, zbylou třetinu z písemných pramenů. Nabízí se zlomyslná otázka, zda autorem některých z těchto slovíček nebyl sám Ouředník, ale ono by to vlastně ani nevadilo. Šmírbuch je beztak kdesi na pomezí seriózního slovníku a hravého artefaktu pro potěchu.

Oboustranné indexy umožňují zkoumat, jaká slova jsou nejčastěji předmětem ústní lidové tvořivosti. Na první pohled se zdá, že jde zejména o výrazy spojené s extrémními situacemi a naopak i slova velmi běžně užívaná. Ještě zajímavější je sledovat, jak některé výrazy v nespisovné mluvě mohou zastávat hned několik významů. Takový „raťafák“ může být nos, zub i mužské pohlaví. Slovo „myšárna“ lze podle potřeby použít pro byt, školu či housle.