Setkání s alteritou je počátek vší reflexe (I. Kučera, 2015)

středa 6. ledna 2016
par  NLLG

Tři otázky pro Patrika Ouředníka
Korespondenčně s Iljou Kučerou, Veletržní listy: Svět knihy, květen 2015


Čím si myslíte, že se do Vaší literární tvorby nejvíce promítl dlouhodobý pobyt v zahraničí?

Dostane-li se vám možnosti prožít život ve dvojím historickém a ideovém kontextu, proniknout kulturními kódy dvou různých společností, zákonitě to změní váš pohled na svět; setkání s alteritou je počátek vší intelektuální reflexe. Jak a do jaké míry se to následně projeví ve vašich knížkách, na to já nemám odpověď, to je otázka pro literární vědce. Být na jejich místě, byl bych nicméně obezřetný.

Co je pro českého autora nejtěžší bezprostředně po jeho odchodu do zahraničí?

Nevím. Já žádné těžkosti nepociťoval, naopak; byl jsem u vytržení nad novým a neznámým, nejen bezprostředně po příjezdu, ještě dlouho poté. V tomhle ohledu bych však dělal rozdíl mezi sebedlouhodobějším pobytem v cizině na jedné straně a emigrací na druhé. Pobyt v cizině vám jistě dodá řadu podnětů, ale nezpochybní vaše základní jistoty: fakt, že máte v kapse zpáteční lístek, vědomí, že se dříve či později vrátíte do prostředí, z něhož jste vyšel, vás chrání – ale také znemožňuje, abyste se novému a neznámému otevřel dokořán. Emigrant má pouze dvojí volbu: buď se neznámého zalekne a uchýlí se nějakého toho kulturního, resp. národního ghetta, anebo se pokusí si to neznámo postupně ochočit. Prostě proto, že mu nic jiného nezbývá. V tomhle smyslu je emigrace opakovanou zkušeností z dětství: objevujete svět, v němž je vám napříště dáno žít i zemřít. Je vám údajně třicet let, a ve skutečnosti je vám dvanáct.

Publikujete v češtině i francouzštině, jsou pro Vás oba jazyky rovnocenné nebo se ve své mateřštině cítíte přece jenom svobodněji?

To záleží prvořadě na typu textu, na kterém pracujete. Obecně vzato budete v rodném jazyce pracovat instinktivněji, v nerodném – za předpokladu, že jste schopen se do něho dostatečně vcítit –, budete na oplátku snáze objevovat možnosti, které rodilého mluvčího nutně nenapadnou. Autorsky vzato je tudíž nejzajímavější nahlížet jakýkoli jazyk – včetně rodného – jako cizí.