Listujte a kochejte se. Ouředníkova sonda do češtiny potřetí

Ondřej Bezr

Mladý svět, 38, 2005

Spisovatel, lingvista a překladatel Patrik Ouředník se rád věnuje okrajovým jevům jazyka i historie. Překládá z francouzštiny prózy autorů typu Borise Viana či Raymonda Queneaua bohaté na argot a nářečí, zabýval se i Françoisem Rabelaisem, vzpomeňme i na jeho vysoce hodnocené dílo Europeana, které originálně nahlíží na evropské dějiny.

Jeho prvním a nejčastěji citovaným dílem je ovšem Šmírbuch jazyka českého s podtitulem Slovník nekonvenční češtiny 1945-1989. Kniha, jejíž dvě předchozí vydání jsou dávno rozebrána a antikváři na ni zdaleka nestačí pokrývat záznamy svých štamgastů.

Doplněné a rozšířené třetí vydání Šmírbuchu se – jak bylo napsáno v jedné starší recenzi – „čte jako báseň“. Dodejme, že pouze očima nezaslepenýma představami o takzvané slušné mluvě, jejíž základy byly položeny někdy v předminulém století. Obecná čeština a její extrémnější zákoutí jako argot, slang, ale i to, co běžně označujeme za vulgarismy, skýtají obrovské jazykové bohatství, které není nutno za každou cenu používat, je ale dobré o něm vědět. Zvlášť ve srovnání s jinými jazyky, které se mnohdy zmohou sotva na čtvrtinu zde uvedených označení pro nejrůznější „neslušné“ činnosti či orgány, si uvědomíme, jak velké dědictví ve své mateřštině máme.

Ouředník vnáší do našeho povědomí o obecné češtině systém. Jednotlivá hesla řadí po slovníkářsku abecedně, dělí je na významové podskupiny, přináší doklady o užití výrazů v literatuře, najmě v beletrii. Nelze asi předpokládat, že by Šmírbuch byl jako skutečný jazykový slovník používán. Je ideální k listování. A kochání se.