Když se řekne vsunout do regálu

Věra Míšková, Právo, 8.7.1992

Čtěte a překládejte! S tímhle pokynem se nepochybně setkává každý, kdo pamětliv sloganu „kolik řeči umíš...“ studuje cizí jazyk. Tak tedy čtěte o překládejte:

Než ho vylili bejval kantec a tak že zbourá tvrdou ve svý bejvalý boudě. Načež ho někdo bonznul, tak ho z fleku tepli, jenomže jim hodil kecky než ho stačili vohodit.

Že je ta řeč jaksi povědomá? Zajisté, a přece tuším, že bez pomoci slovníku ne každý přeloží správně: „Než obdržel výpověď, pracoval jako učitel. Rozhodl se tedy, Že vyloupí pokladnu ve svém bývalém ústavu. Někdo jej však udal, a tak byl neprodleně zadržen. Zemřel nicméně, než došlo k soudu.“

Takový slovník je na světě. Šmírbuch jazyka českého (podtitul Slovník nekonvenční češtiny) přináší nepřeberné množství argotických, žargonových, slangových, či jak se jim ještě říká, výrazů. Přebohatá je čeština, přebohatá je fantazie, která i pro tak srozumitelné, jednoduché a vlastně jemné slůvko slunce stvořila výrazy mozol, puchejř, pupenec, pecen, zrzek, punťa, zoncna, teplárna, permutrák, pulec, oskar, albert. Dáváte-li spát dítě, můžete ho také vsunout do regálu. A to nemluvím o slovech intimního charakteru, kdy třeba pro modifikace slov soulož a souložit spotřeboval autor knihy Patríck Ouředník šest a půl tiskových stran. A že se tak či onak mluví nejen v různých krajích, ale i různých hospodách, partách, sdruženích zájmových či profesních, prostě všude, bývá nekonvenční čeština pochopitelně hojně užívána i v literatuře, jak dokazují citáty z knížek, jimiž je Šmírbuch prošpikován. Tohle je třeba Václav Dušek: „Bud’ vysolíš, nebo tě zmoknu“, toto zase Bohumil Hrabal: „To je smrad jako když přetrhnou děkana!“ a zde jeden Josef Škvorecký: „Karásek se do ní zabouch až po samý vršek emana, jenže tenkrát se mu ještě říkalo havel.“ Šmirbuch jazyka českého není jazyková příručka či běžný slovník, není zde uváděn výklad slov ani zdroj. Nejsou tu samozřejmě zdaleka všechna slova, leč 1200 tematických skupin a podskupin, na 15 000 hesel a přes 1300 citátů je bohatství, jaké u nás dosud v této podobě shromážděno nebylo. Tak tedy ještě jednou čtěte a překládejte:

Vysunul sem si extra válec a zapraskal pahejlama. Povídám pigošovi: Zašroubuj si, vole, nebudem tu dunět nasucho.

Znění této věty v jazyce spisovném naleznete ve Šmírbuchu jazyka českého, který vyšel poprvé v Paříži v roce 1988 a nyní ho nakladatelství Ivo Železný vydalo i u nás.